Hádavá

V hlavě mi zní,
tisíce dní,
kolem se protáhly,
tak jako my.

Včera je včera,
dnes je dnes,
někde si štěká
malinký pes.

My jsme se rozhodli,
tak jsme se dohodli,
že se včas vrátíme,
pustíme zas jiné.

A tak tu sedíme,
z okna jen hledíme,
kávu se vaříme,
myslíme na jiné.

Až nás čas dohoní,
budem plít záhony,
budem si malovat,
budeme budovat,
budeme dál si žít,
abychom mohli jít,
abychom chviličku,
mohli jít pomaličku,
abychom zjistili,
že svět se nemýlí,
že všichni stárneme,
poslopu dojdeme.

Na konec,
zazní
zvonec
a pohádky
bude
konec!

Věř pohádkám, nikdy ne velkým hádkám...