Ráno déšť, v poledne sluníčko a večer? Není-liž pravda, tak se nacházíme v podzimním období a ne na jaře! I když venku to vypadá spíše na léto, v našich pokojích řádí bacilus velicus. Nikdo netuší, jak se k nám dostal, kdo jej přivlekl a proč, ale on je s námi. Nejraději bych jej už dávno vypudila ze své hlavy, ale bohužel se usídlil hodně hluboko. Jako píchnutí komára, které zajede a hluboko do kůže, tak hluboko je onen bacilus zakuklen v našich tělech. Propána, kde se vzal a proč přišel zrovna k nám? Proč zrovna u nás musel usídlit svůj hlavní stan? Nějak se už nedostává síly na boj, který nás čeká. Možná ještě před pár dny by věc byla v pohodě, ale dnes? Dnes je všechno jinak... Černá mračna se usadila na duši, venku se převracejí cáry mlhy a my máme jen jeden druhého, abychom se semkli a čelili svým hrozbám. Ač nepřipraveni, víme, co je naší povinností. Být, sdílet, pomáhat a porazit. Jiná cesta k uzdravení nevede. Jen tam a nikdy zpět!
Nebuď tam, kde nemocný musí být sám...
Žádné komentáře:
Okomentovat