Věci se skládají, pomalu hledají, cestičky k sobě i od sebe. Ráno je krásné i modré nebe. V poledne zavelí, rychle do postelí, rychle se nasnídat, věci své posbírat. Všechno se tetelí, sníh je už v posteli. Třpytí se, září se, zajíček tváří se. Smutno je na duši, věci to přehluší. Jedna dvě zůstanou, domů nás dostanou. Krásně je v Aprice, dnes jako v Africe. Přijdeme, odjedem, věci své odvezem. V srdci pak vzpomínku na krásné prázdniny. S potěcho, výhledem, že přijdou zas volné dny, které si prožijem, jako ty poslední. Díky ti Aprico za milé přijetí, v srdci máš u nás jen vřelé obětí.
Skládací den, s Apricou jen...
Žádné komentáře:
Okomentovat