Štěstí mám a čenichám, že se jaro blíží k nám. Nejsem s těch co bručí stále, někdy mám i já na mále. Dneska ovšem radost mám, proto si tu čenichám. Čenichá tu se mnou čenich, který bude i můj ženich. Já zas budu čeníšek, protože mám hebký kožíšek. A tak si tu čenicháme a rádi se stále máme. Občas přijde černý mráček, to je potom teprv háček. Nevidíme, neslyšíme, čenichy si nastavíme. Slovo sem a slovo tam, už zas s Tebou čenichám. Za chviličku probudí se čenichátko maličké, to pak teprv uvidíte, jak nám to všem spolu jde! Čenicháme, ňufáme, spolu se tu fajn máme. Jeden čichá, druhý brouká, třetí na to jenom kouká. Všichni máme radost z toho, že jsme spolu u sebe. To pak ani nevnímáme, co se kolem vše děje. Žijeme si čenicháním, žijeme si pospolu. Každý večer usedáme ke společnému stolu Večer, ráno poledne, čenichy si očucháme. A pak už jen zavoláme, jé, my jsme spolu, my se máme!
Čenichejte pospolu, žijte spolu krásně, život je pak nádherný a nutí psát básně...
Žádné komentáře:
Okomentovat