Obyčejné věci se dějí obyčejným lidem. Láska nechodí po horách, ale po lidech. Úsměv je nejkrásnějším poděkováním za drobnosti i velké věci. Fádní věci kolem nás jsou mimořádné a každá má svou exkluzivitu, výjimečnost a neopakovatelnost. Zářivé slunce, svítící měsíc, modrá obloha a krásná melodie. Všechno do sebe zapadá a je nám příjemně po duši i po těle. Den jako stvéřený pro neopakovatelné zážitky. Objev zdraví, pohlazení od lásky a úsměv od milovaných osob. Příjemné pracovní prostředí a práce jdoucí sama od ruky. Jen neztratit kontakt s realitou a ponětí od čase. Minuty tak rychle plynou při obyčejně neobyčejných věcech, které nás obklopují. Nemusíme se jen mračit, stačí trošičku chtít a svět je najednou rozkvetlou zahradou. Obloha je stále modrá a slunce nádherně svítí. A že venku prší, nevadí! V duši je sluníčkově, tak co víc si přát. Snad je výjimečný den v roce, výlučně prožitý jen.
Dvacátý devátý den, jako každý jiný a přesto výjimečný jen...
Žádné komentáře:
Okomentovat