Hodina se s minutou střídá, okamžiky se kupí. Svět se probouzí do dalšího týdne a moje hlava se cítí mimo a přesto tady. Mám zamotané myšlenky, které se proplétají jedna přes druhou. Mnohé strarosti, úkoly a činnosti přistávají na mých bedrech a já se cítím lapená, bez možnosti úniku. Mnoho cest a málo možností, kterou se vydat ke svému cíli. Jaký je cíl a jaké je konečné určení tohoto dne? Chtěla bych vědět všechno a přesto jen podotknu, že netuším, co bude zítra, co bude večer a zda přijde slunce. Přála bych si vyklouznout ze svého těla a nechat jej jen na chviličku bez duše. Duše se proletí, nasbírá energii a opět bude živit své tělo. S radostí, s odvahou, s životní rozvahou... Nejde to, motá se mnohé spolu a znovu. Duše je v těle uvězněná a nemůže ven. Rozhodné konání, city a poznání provází tělo i tělesné konání. Zmatek a míchání, všechno se motá, hlava mi neslouží, chce být už volná!
Slzavé, voňavé, krásné i lákavé pondělí všem...
Žádné komentáře:
Okomentovat