Medvěd tady, medvěd tam, všude kam se podívám. Obrazovkou se jen míhá, medvěd, který na mě číhá. Čeká, sedí, loví, baští, až mu zuby v puse praští. Lososy a jiné rybky honí medvěd ve vodě, jakmile je všechny zbaští, už je potom v pohodě. Pak už nechá lovu směle a užije si své koupele. Znaven jídlem, znaven lovem, dá si dvace za tím stromem. Nabývá tak na síle a je mu to tu moc milé. Jen tak může přežit zimu, tu dluhou dobu, kdy lehá pod peřinu. Potom opět vyskočí a na lososy zaútočí. Tak to dělá stále, pořád, aby dodržel svůj přírodní světa řád. Protože je krásné býti, na světě si takto žíti. Snad proto bych teď chtěla být a s kodiaky si tu žít!
Za medvědí život v lidském světě, na té mojí planetě...
Žádné komentáře:
Okomentovat