O čem sní si tichá noc, co je pro mě na pomoc? Sním či bdím, spím či jen tak přemítám. Otevřená mysl bloudí, krajinou se potuluje. Venku prší, všude zima, kam se schovala má peřina? Kam se jenom zavrtám, ještě že tu nejsem sám. Oči svítí, srst se leskne, cosi na mě zírá ze tmy... Není samo, není jedno, všechno splývá mi tu v hejno. Hejno očí, hejno těl, kdo by tady teď seděl? Jsem to já a jsi to ty, držíme se za paty. Pata k patě věrně sedá, rovného si k sobě hledá. Od paty až k srdičku, vyšlapu si cestičku. Po ní budu kráčet směle, budu se mít dneska skvěle. Trocha práce, tocha shonu a pak rychle honem domů. Tady je můj úkryt, cit, tady je mi vždycky líp. Tady se hned zachumlám a už nebudu nikdy sám. Tady bude příjemně, když budeš ty vedle mě. Když budeme pospolu, dáme si i kofolu. Pak už jenom spát a snít, během noci mít svůj klid. A co ráno, jak to bude? Něco málo nám tu zbude. Trocha práce, špetka smíchu a není nikde vidět hříchu. Svět se opět barví cele, od pátku až d neděle. Potom opět přijde den, kdy práce vyžene nás ven... A tak pořád dokola, tady ty a tady já.
Dělat věci s radostí, je nejvyšší hodností!
Žádné komentáře:
Okomentovat