Prosím mluv se mnou a neuzavírej se před tím, co je a hned tak nezmizí. Je to naší součástí, je to tady s námi, bude to s námi a my se budeme muset naučit s touto situací žít. Pokud chceme, aby to nějak fungovalo, nezbývá nám nic jiného, než přestat potlačovat vnitřní emoce spojené s tím, co cítíme a říct, jak to cítíme. Dát si vědět, jak bychom tuhle situaci rádi vyřešili a jak bychom se ideálně k tomu, co prožíváme postavili. Nikdo z nás neumíme zametat věci pod koberec a nechávat vyhnívat problémy, které nás potkávají. Proto je dobré, abychom o nich mluvili a pokusili se je vyřešit dřív, než nám přerostou přes hlavu. Ani uzavírání se před problémy nám nepomůže, protože ony samy nezmizí, možná spíš naopak se může stát, že budou ještě větší a projeví se v obludnější formě. Proto pokud to dokážeme vyjádřit, vyjádřeme to, co cítíme, uleví se nám a i když to nebude slyšet na tisíc honů, bude to úleva pro naše duše. A i tahle malá pomoc bude stát za to!
Slova hojí u těch, co se jich nebojí...
Žádné komentáře:
Okomentovat