Člověk vědomý ví, že musí občas udělat rozhodnutí, která se příčí jeho zdravému rozumu, ale emoce se bohužel přebít nedají. Není v lidské moci ani síle přestřihnout pouta, která jsme získali tím, že jsme se někam narodili, s někým spojili svůj život, někoho porodili do tohoto světa. S těmito lidmi pak tvoříme soudržnost vnější i vnitřní, vytváříme rodinu atomovou, základní, rozšířenou i velmi vzdálenou, se všemi vztahy, průtahy, poměry a relacemi, které si jen dovedeme představit. Když jsme mladí a vstupujeme do vztahů, máme hlavy plné ideálů a ideálních představ o tom, jaké by věci měly či mohly být. Něco se podaří naplnit, jiné se zcela vymyká našim vysněným ideálům. Jiné předčilo to, co jsme si přáli a tak si jdeme životem. Pracujeme, žijeme, rosteme, stárneme a ani nám to nepřipadá a najednou jsme i my v pozicích, kdy musíme čelit otázkám, na které nás nikdo nepřipravil. Zdravý rozum velí jasně, emoce se melou, jen výsledek je celkem sporný...
Průtahy a zdržení jsou s emocemi spojeny!
Žádné komentáře:
Okomentovat