Nejsi sobec, když myslíš sám na sebe. Ono totiž vycházet od sebe je podstatou všech pečujících profesí. A pokud chce člověk dělat tuhle práci dobře, pak do ní vkládá kus sebe sama. Každým dotykem a pečujícím prvkem, který dáváme ztrácíme kousek sebe samých. Je potom otázkou, kde brát, kde čerpat energii a sílu na poskytování veškeré další péče, kterou chceme, můžeme a musíme dělat v takovém nasazení, abychom jí neubližovali, ale dělali jí správně. Proto je určitě velmi důležité myslet v první řadě hlavně na sebe, umět se ocenit, pochválit, udělat si radost a radovat se z úplných maličkostí, které nás potkávají. Že venku nádherně svítí sluníčko. Že jsme se ráno probudili vedle milované osoby. Že odpoledne pojedeme domů a budeme si celou cestu číst krásnou knihu. Že nás čeká klidný víkend... Když se zamyslíme, určitě najdeme řadu malých i větších věcí, za které můžeme poděkovat a se kterými si můžeme udělat radost. I úsměv, pohlazení, pohled z okna či protažení se na cvičení je tím, co je starostí o nás samotné. Proto starejme se o sebe a mějme se rádi. Vyplatí se to!
Starost se radost...
Žádné komentáře:
Okomentovat