A je to tu zas. Sotva se probudím, noha třepotá, hlava jede na plné obrátky a já si říkám, proč? Vždyť tohle nemusím všechno zvládnout já sama! Od toho jsou tady i jiní, aby pomohli, přiložili ruku k dílu, aby se věci pohnuly správným směrem. Ale jak to tak vidím, je to zase jen a jen na mě. Musím zatnout zuby, nahodit úsměv a tvářit se, že je všechno v pořádku. Jedeme dál, život přece dává šanci všem a je pro ty, co se neposerou. Takže jak se k tomu postavím? Budu já ten, kdo bude spílat na osud, co mi dal do vínku, či se zase postavím k problémům čelem a budu bojovat. Síla, odvaha a bojovnost se probouzí a já vím, co opět zvítězí. Půjdu do všeho po hlavě, bez přemýšlení nad následky. A co přijde dál, to se uvidí... Jak to dopadne, to je také ještě ve hvězdách, ale jasné je jedno, musím zabrat, aby se to pohlo a neslabší v tom nezůstali sami!
Nejsi sám, jen to ještě nevidíš...
Žádné komentáře:
Okomentovat