Dobrou otázkou mě dneska překvapily naše děti. Teto, jaké jsou tvoje stereotypy? A máš vůbec nějaké? Mamka říká, že ona žádné nemá a žije stále naplno... No nejprve jsem se zamyslela a následně odpověděla. Teď už jsem několik měsíců v zajetí pouze a jen samých stereotypů. Stále dělám ty stejné věci. Chodím stále stejnými trasami, uskutečňuju jen nezbytné cesty a můje místo je vždy stejné. Stojím tady, jsem zde, plním domácí úkoly, připravuji všechno, co musí v domácnosti být připraveno. To je můj stereotypní život, který nemá v tuto chvíli žádnou změnu na obzoru. Je to proto zvláštní, jak může někdo teď žít plnohodnotně a bez stereotypů? Asi si budu muset promluvit s mamkou dětí, jak to dělá, že žije. Já už skoro víc než rok jen hniju, hnípu a přežívám ze dne na den!
Obvykle je to obvyklé, že zpravidla to nemá pravidla...
Žádné komentáře:
Okomentovat