Jsou chvíle, kdy přesně víme, kde je naše místo a co se od nás očekává. Opačnou stranou jsou situace, kdy naprosto netušíme, kam patříme, co máme očekávat sami od sebe a jak správně reagovat na podněty z okolí. Nikdy předtím jsme se nedostali do stavu, jako je tento. Netušíme, co přesně děláme, ale tváříme se, jakoby všechno bylo naprosto normální a předem dané. Nicméně uvnitř moc dobře cítíme, že takový život je nám naprosto cizí. Neumíme žít ve smyslu nějak bylo, nějak bude. Potřebujeme určité opěrné body i v nejistých dobách. Musíme mít nějaké cíle, kterých chceme dosáhnout, abychom se dokázali pohnout vpřed. Snad proto si každý hledáme v této nejisté době svá privátní kotviště a přístavy bezpečí, lásky, porozumění a spokojenosti. Snad proto se ukrýváme před světem, kde se cítíme vykořeněni. Snad proto s nevolí sledujeme vše, co se děje kolem. Čekáme, vyhlížíme a věříme, že se opět dostaneme do příjemnějších časů. Pro každého z nás, pro všechny kteří to potřebují, ale i pro ty, kteří zatím netuší...
Mít pevná místa, je být si vždy jistá!
Žádné komentáře:
Okomentovat