Zima, bílo, mráz. Rychle vpadnout do tepla a jen se dívat z okna. Dnešní plán je zcela jasný. Být na horách a přesto nezmrznout. Dívat se do horkých plamenů ohně a čekat, až teplo prostoupí každou buňkou mého těla. Teplotní šok způsobil zastavení všech vnitřních pochodů a zpomalil mé kroky. Ty se jistě brzy opět zrychlí, jen co se trošičku rozehřeji u krbu. Nebo možná krásnou zimní procházkou rozproudím své nohy, které právě nefungují. Právě ono nefungování pak způsobuje, že se dívám na vsět úplně jinou perspektivou. Zpomaleně, do detailů a přímo do středu dění. Mám čas zamyslet se nad tím, co dělám a proč. Mám chuť proniknout hloub do svých myšlenek, které někdy tíží víc, než tísíc kilo. Snad rozklíčuji to, co se odehrává na pozadí myšlenek a pochopím skrytá poselství. Zima je nádherný stav, člověk si může sáhnout na vnitřní já a nemusí ani zpomalit.
Neběhej, zimu si zplna užívej!
Žádné komentáře:
Okomentovat