Běháme tam, zpět v našich životech a ani si neuvědomujeme okolní svět. S hlavou skloněnou se prodíráme dál a dál. Spěcháme za dalším dnem a vůbec si neuvědomujeme, že budoucnost je vlastně nepostižitelná fata morgána. Je to jako kolotoč, ve kterém se snažíme dosáhnout konce, který se neustále ztrácí za dalším krokem. Není v našich silách dosáhnout budoucnosti, pokud si nebudeme všímat toho, co nás právě provází. Jsme totiž právě tady a těď, se vším, co k tomu patří. I když se nám kolikrát zdá, že tak to rozhodně nemůže být. Je to právě a presně tak, jak to je. To, co cítím, cítím teď a zítra budu už jev vzpomínat. To, co mám, mám právě teď a zítra, už to bude součástí minulosti. To, čeho dosáhneme, je naše minulost, ale budoucnost bude vždy jen právě probíhající přítomností. To mějme na paměti, až zase budeme spěchat, budeme popohánět k větší rychlosti a budeme chtít být o den dál. Nic tím nezískáme, jen sami sebe ochudíme o prožitek dneška!
Nespěchej, trpělivost s dnešním dnem měj...
Žádné komentáře:
Okomentovat