Napájí se, nenabíjí se. Vzteká se, přihlašuje se. Odesílá se, pere se. Napravuje se, naparuje se. Se sebou se děje tolik věcí, ale co je se, nikdo netuší. Samo se totiž pere, žehlí a skládá prádlo do otevřených skříní. Samy se stelou a převlékají postele z ložního prádla. Sami se prodíráme myšlenkami a plodíme sny. Se je tak krásným příkladem českého zájmena zvratného, že snad ani krásnější být nemůže. Je tak neosobní a přitom osobně spojité, až se musíme divit, co všechno se děje, aniž bychom se o to zasloužili. Děje se a koná se, směje se a koupe se, chvěje se a škrábe se, plánuje se a vymýšlí. Přitom se málo přemýšlí, kam se se schová, pokud bude potřeba výkonu. Neboť se je přeci samo o sobě, bez našeho přičinění a vlastního uskutečnění...
Neboj se, nedej se, větrem vždy kochej se!
Žádné komentáře:
Okomentovat