Zpívat si, hrát, na nic nemyslet a jen tak si užívat života, který kolem běží. Zbožné přání mnoha lidí intelektuálně pracujících. Vypnout poháněcí mechanismus činností a odpočinout si u těžké manuální práce. Sen, který mnohdy sníme ve chvílích nejvyšší mentální zátěže. Závidíme mauálně pracujícím, kteří jen tak, s lehkou hlavou prochází svým pracovním životem a neřeší. Ovšem také oni mohou závidět nám. Klidné posezení v teple kanceláře, dlouhé volno v průběhu roku, poklidné zacházení ze strany vedení. Při bližším pohledu do obou stran téže mince zjistíme, že každé má svá pro a proti. Tam, kde se mají lépe mauálně pracující, trpí intelektuálové a naopak. Proto není potřeba závidět, protože každý z nás musí chodit do práce, vynakládat svůj díl energie na vykonání zadaných úkolů a činností. A rozhodně se každý z nás těší na zasloužené volno. V tom jsme si podobní a jsme zajedno. Snad proto stačí říct, pracuj a užívej si každého dne, bez potřeby ovládat a řídit!
Jsme sami sobě tím, kým máme být...
Žádné komentáře:
Okomentovat