Zvláštní to pocit, probudit se do nového rána, s novým vědomím. Neskutečné příběhy se stávají realitou a všechno kolem se zdá být nesmírně skutečné. To, co ještě včera nefungovalo, je v plném proudu a každičký detail je propracováván s velkým zaujetím. Někde uvnitř je uschováno několik druhů pochybností, ale navenek se všechno tváří spokojeně. Kdykoliv se otočí hlava směrem k východu, je tady dav, který pospíchá dál. A jakmile dosáhne svého vrcholu, padá někam pryč, vstříc zajímavým předsudkům. Je tohle možné přežít? Kde je v tomto chaosu času místo pro někoho vážně skutečného? Kam putuje všechen nesoulad, který je zřejmý? Může být něco více stresujícího, než neotesanost přítomnosti? Netuším, a jak se zdá, ani mé vlastní já si s otázkami neporadí. Necháme je plynout, někam dojdou a jistě najdou odpovědi, které hledají...
Otázka, otazník, kde máš ten nárazník?
Žádné komentáře:
Okomentovat