Galejní

Pochmurný je den,
zamlžený jen.
Sluníčko se schovalo,
mraky dolů poslalo.

Kampak asi šlo si hrát?
S anděly snad tancovat?
Nikdo neví, kam šlo spát,
můžeme si klidně přát.

Aby zítra zase vyšlo,
mezi nás si našlo místo.
Aby s námi svítilo,
to by se nám líbilo.

Dny jsou přeci krásnější,
když je světlo slunnější,
když se můžem radovat,
když každý každého má rád.

Dnes si milé sluníčko,
pochroupej i jablíčko,
aby zítra mezi nás,
přineslo svůj sluneční jas.

My se totiž těšíme,
jak naše tělo spočine.
Jak se ještě ohřeje,
než přijdou zimní galeje!

Ke sluníčku, k teplíčku, podej svoji pacičku...