Držící

Nudličky a zákusek,
sluneční je paprsek,
k tomu vlahý vítr,
nemusíš mít svetr.

Příroda se probouzí,
jaro vchází do mezí,
podzim přitom už má být,
nenechám se napálit!

Půjdu dneska ven,
ulovit si sen,
že svět je zase v pořádku
a žijeme svou pohádku.

O lásce a dobrodiní,
co jedni druhým
stále činí.

Co můžeme a chceme
mít,
abychom zde mohli
žít.

Nestačí jen si písknout,
či do stolu dlaní třísknout,
musíš ruku přiložit,
aby dílo mohlo být.

A tak chop se díla brachu,
ať nezapadne ti do prachu,
ať je dílo dokonáno,
ať brzy uděláno...

Pochopit a v centru být!