Brzy vstávat, rychle se vypravit a hlavně potkat všechny, které potkat mám. Nasednou do správného vlaku, popojet do další stanice. Přeskočit na rychlík a hurá, můžeme jet... Ale ono to s tím jetím nebude tak jednoduché. Sice jedeme, vezeme si zadečky, ale už zase brzdíme. Nás to ovšem nevyvede z míry. Když přestoupit z vlaku do autobusu, tak prostě a jednoduše přestoupíme. Dopravíme se zase o kousek blíž našemu cíli, ale ještě jsme dnes nevyzkoušeli vše. Přesedneme do příměstského vlaku a ten nás konečně po třech a půl hodinách vyplivne na místě určení. Do ruchu velkoměsta, bláznivého cinkání a rachocení nahromaděné pondělní dopravy. A protože některým chybí kofein, zastavíme, doplníme palivo a zase frčíme dál. Konečně nás přivítá instituce, na kterou se těšíme už od začátku. Projdeme si zajímavá místa, navštívíme moderní pracoviště a setkáme se i s velmi starými rukopisy a tisky. Poděkujeme za čas strávený zde a opět vyrážíme domů. Stejně komplikovaně a přítom radostněji. Neboť víme, že se nám to povedlo a den stál opravdu za to!
Občas si vyrazit, nemůžeš přec nic pokazit...
Žádné komentáře:
Okomentovat