pátek 12. dubna 2019

Namrzlá

Nebrat věci příliš vážně a přitom nezlehčovat. Být ve spojení s každým, kdo to potřebuje a přitom se nenechat zahltit. Uvědomovat si svou pozici a nepodléhat každému závanu neskutečnosti. Protiklady, jež se přitahují, ovlivňují naše životy a my se volně pohybujeme mezi plusem a mínusem. Mezi nebem, zemí a peklem. Mezi radostí a starostí, které ve své plnosti dávají tušit skutečnému stavu věcí. Nic není jen černo-bílé, ale právě naopak. Každá skutečnost hraje všemi barvami, které můžeme rozpoznat. Pokud se dobře díváme, pokud správně vnímáme a nenecháváme se ovlivňovat jen jedním náhledem. To je sice jednodušší, ale ne vždy to, co opravdu potřebujeme. Ona totiž vnímaná realita už není realitou, ale subjektivním vnímáním reality. Zreslením, které ovlivňujeme svým vlastním názorem, pohledem na věc i postojem. A potom normální není normální, stejně jako běžné bežným. Neb to, co je pro mě normální a běžné, už pro tebe normální a běžné být nemusí. Tam, kde ty vidíš jako obrovskou propast, já mám krásný duhový most, který se klene nad horským úbočím. Všechno je pak relativní a neskutečně skutečné. Ideální je být nad věcí a vidět svět všude a ve všem...

Nebojme se snít, v tom je krása a klid!

Žádné komentáře:

Okomentovat