Žena, zázrak sám! Ať je jí prostá indická žena, či vyspělá anglická intelektuálka, vždy je ve své podstatě ženou. Dívkou, závislou na svých rodičích, mladou ženou, hledající lásku. Matkou, tvořící rodinné prostředí a rodící potomky. Zralou ženou s vytříbenými názory a starou babičkou s laskavým náhledem na prožitý život. Žena, která sní svůj sen, spojuje jej s ostatními a roste do nádhery i pestrobarevnosti, jako nejkrásnější motýl. Tvoří cenné zázemí a myšlenky pro své blízké, je pocitem radosti, přístavem bezpečí a ač je považována za slabou, nikdy nepodlehne slabosti jen z podstaty své ženskosti. Je silnější, než si sama myslí, chrání, brání, tvoří, pracuje, usměrňuje a hlídá to, nač mužské ego nestačí. Je ženou, kráskou, láskou plodící odvahu i statečnost. Má ženskou sílu, usměrňuje vesmírnou energii a čerpá z jejích volných zdrojů. Je tedy nejen tím, co skutečně vidíme, ale tím, co je většině očí skryto. Snad proto pozorujme ženy a učme v nás probudit onen kousek ženskosti, který máme...
Žena, zázrak sám, ať žije, žije nám!
Žádné komentáře:
Okomentovat