Když se dílo podaří, je to malý zázrak. Člověk se pak s hrdostí dívá na všechny detaily a se zatajeným dechem vzpomíná, jak byly jednotlivé kroky těžké. V jednotlivostech je krása, ale i tíha konečného zázraku. Stavitelské umění, sochařina či malířské plátno jsou toho důkazem. Byť většina z nás není známým malířem, sochařem, zpěvákem či známým vědcem, každý za sebou zanecháváme své zázračné dílo. Náš vlastní život je tím největším dílem. Zanecháváme svou stopu, jdeme světem, tvoříme, noříme a vyplouváme na povrch každodennosti. Nelpíme na věcech, vážeme se na milované a společně, báječně, bezdečně i bezpečně se vyloupneme do naší krásy... Život, zázrak sám a my v něm máme své místo. Nebojme se tedy tvořit, ať jiní mohou bořit!
Stavěj a tvoř, vždyť nejsi tchoř...
Žádné komentáře:
Okomentovat