Retrobajtí

Retro, metro,
je mi teplo,
copak to tu
dole seplo?

Bajty sem
a bajty tam,
všude kam se
podívám.

Historie na nás dýchá,
děti, to je naše pýcha.
To jsou hry a herní části,
které měli jsme pro své oblasti.

Je to sice k neveření,
že tohle ještě někdo cení.
Že je tohle heště funkční,
když je mnohé už je punkční.

Ale přesto přátelé,
bajty jsou to veselé,
tady píp a tady škvrč,
počítač se celý hřeje
a dnešní dítě se jen směje...

Tohle že je technika?
Tak zavolejte chemika,
ať to všechno vyzkoumá,
co počítač mít dnes má.

Přesto mojí milí zlatí,
historie nezatratí,
svoje zlatá místa,
která jsou dnes jistá!

S retrem projdeme se svetrem...