To tu ještě nebylo,
aby v létě sněžilo,
aby podzim byl jak jaro,
kdypak se nám tohle stalo?
Opatrovat, ošetřovat,
Planetu chcem zachraňovat,
plastů však se nezbavíme,
rádi z nich přec všichni jíme.
Copak můžem nahraditi,
nádoby a jiné niti?
Bambusem, či jinou látkou,
pro svět je to jen pohádkou.
Malí chtějí, větší mohou,
největší to mají v nohou,
tohle je přec nepálí,
dívají se na věc z povzdálí.
Jak tak můžem v klidu žít?
Druhý den se probudit?
S vědomím, že škodíme,
kudy tudy chodímě.
A přitom by stačilo,
kdyby méně se žilo,
kdyby každý jedinec,
postaral se o binec.
Zvířátka pak o nory,
potom můžem na hory,
plné sněhu, plné vláhy,
nejsou nutné krizové plány.
U člověka začněme,
každého pak zapojme,
v celkovém tom důsledku,
budeme mít planetku,
zase čistou, nádhernou,
jako studánku průzračnou...
Nevyhazuj, trošku třiď, svým citem se přitom řiď!
Žádné komentáře:
Okomentovat