Píp, píp, pif, paf, bum, prásk. Jé, ještě jim dej. Ještě kousek, seber tu bedničku, pozor jsou schovaní ve křoví. Utíkej, háuej, běž, tam vzadu je schovka! Uf, to je super, dali jsme to... Pěkně, to bylo stresující a už na to nemám nervy. Od rána se ozývají zvonivé zvuky z různých koutů a jen pár hlasů k tomu. To je tak, když si kluci hrají a nezlobí. Ještě chvilku, vydržte, já bych si chtěla ještě chviličku číst. Inu, když to na vás přijde, je jedno, jestli je vám dvanáct, padesát, nebo pět. Hráčská vášeň je v každém z nás a touha po výhře je veliká. Přeci nevyhraje ten hrozitánsky vypadající nepřítel. Ne, to nedopustíme. Pojď, dáme si ještě jednu rundu a zase jsme o level výš...
Výš a dál, kdopak by si dnes nehrál?
Žádné komentáře:
Okomentovat