čtvrtek 27. července 2017

Švýcarská

Je to tady po lotech, kdy sluncem, sněhem voní dech. Nohy stojí v údivu, hlava zkoumá krajinu. Vrcholy se tiše klenou, nohy, ruce vpřed se ženou. Krásy ticha, poznání, Švýcarskem nás prohání. Svatý Mořic, Täsch i Grächen, krásy světa pojmou všechen. Kdo by neměl hory rád, ten není náš kamarád. Svišti cestou kolem sviští, vítr je na jejich hřišti. Pozor táto, pěkně řiď, ať neztratíš cesty niť. Na zvířátka pozor dej, odjezdy uz nezmeškej. Těšíme se na objevy, co se zítra hned objeví. Proto půjdem rychle spát, necháme si něco zdát. Až se zítra probudíme, Monte Rosu uvidíme. Možná také Matterhorn, těší se na krále hor. Dobrou noc a sladké sny, švýcarské jsou naše dny...

S rozvahou za poznáním, hrůzu nenaháním!

Žádné komentáře:

Okomentovat