Jaký byl svět našeho dětství si ještě dobře vzpomínáme. Chápeme i nalézáme místa, kde to stále žije, jako před třidety lety. Jako mladí dospělí a rodiče víme, že vrůstání dítěte do společnosti je důležitým prvkem pro jeho rozvoj. Společenství lidí dává dítěti pocit zařazenosti, patřičnosti a sounáležitosti. Probouzí v něm solidaritu v rámci konkrétního společenství a život je v živé mezigenerační a skupinové solidaritě. Jedná se o přirozenou formu bytí, která je aktuálně nahrazována představou společnosti, že solidarita uvnitř malé skupiny není nutná a přirozená mezilidská solidarita je nahrazována nároky vůči státu. Proč bychom ji vlastně měli budovat, když nás zastoupí instituce v podobě léčeben, ústavů, domovů pro seniory, školy či spolky? Tímto přístupem zbavujeme přirozená malá společenství jejich smyslu a bereme dětem přirozený prostor pro včlenění do společnosti. Žijeme tak ve vztazích, o nichž často nevíme, zda a nakolik jsou reálné. Nechceme-li být součástí tohoto postupu, bojujme a dávejme dětem kořeny i křídla. Žijme reálně, aktivně využívejme vztahy, prožívejme realitu a našim vlastním ukotvením přirozeně propojme sebe, společnost, děti, nejbližší okolí i celý svět. Svými životy vybudujme pevný přístav pro ukotvení malých lidiček, našich dětiček!
Silné srdce je nejsilnějším pojítkem s realitou života...
Žádné komentáře:
Okomentovat