Voda kam se podíváš, slunce, hory, žádný mrak. Od rána si klidně šlapem, do konce a nahoru. Chceme vidět slunce s mrakem, taky jeho komoru. Vítr hlavu ochlazuje, sladké sny nám navozuje. Každým krokem jsme mu blíž, ledovce se nezbavíš. Svítí bílým podkladem, pro nás je vždy pokladem. Málokdy je nadosah, přesto jsem si dneska šáh! Studený a mrazivý, přenesl mě do zimy. Sluníčko však prudce svítí, kolem kvete jarní kvítí. Proto vím, že ledovci, nejsme v létě na konci. Je tu stále, líně klouže, vytváří si vlastní louže. V létě, jako na jaře, zve si sem i lyžaře. Nám dnes přesto stačilo, viděti ho naživo. Viděti jej růst a jet, jako by byl kolem med. Okolí však dobře ví, že zbývá doba do zimy. To pak i pan ledovec, spinká jako jezevec. To se mu to klidně jede, když ho sníh a vítr vede. V létě jenom malinko, dávej pozor maminko...
Ledový je ledovec, nejsem žádný pitomec!
Žádné komentáře:
Okomentovat