Přípravy na královskou návštěvu vrcholí a nervozita stoupá. Všude kolem je cítit napětí a každou chvíli může vybuchnout třaskavina nervozity. Každý se snaží vyrovnat s příchozím stresem po svém. Jeden netrpělivě žmoulá rožek kapesníku, jiný se hekticky snaží dokončit svůj díl práce a tam vzadu zahlédnete nepřiměřený smích a halas. Nestává se totiž tak často, že se do podhradí dostane vládce a tak se není čemu divit, že napětí je znát. Nervy se natahují jako lana, hadice se kroutí jako střeva v těle a čas jakoby se zastavit. Minuty jsou delší než hodiny a den se vleče, ovšem neuteče. Jak si jen poradíme se všemi těmi drobnostmi, které musíme vydržet? Jak jinak, než že je vydržíme a nakonec budeme poctěni královským majestátem. A že zrovna nás to nebere? Inu patříme sem a tedy jsme toho součástí. Ať chceme, nebo nechceme, musíme tu být, musíme zde žít a musíme tím projít!
Beze slov a protestů, účastním se kontextů...
Žádné komentáře:
Okomentovat