K čemu jsou nám věci, které máme kolem sebe? Proč potřebujeme ty nekonečné řady nástrojů, přístrojů a jiných vychytávek? Stačí jedny funkční ruce a nohy, správné rozhodnutí a práce jde jako když namaže. Je zvláštní uvědomit si, jak jednoduché je říci, že něco nejde a jak složité je konečné zpracování. Ono to tojiž chce přemýšlet, zapojit hlavu a trošku se namáhat. Také bych dokázala sdělit světu, že to nejde, že to musí udělat někdo jiný a mě se to netýká. A přesto se alespoň snažím věci dělat, i když ne vždycky s kýženým úspěchem. Je to prostě tak, že když je dobrá vůle a obě strany mají zájem něco udělat, pak se věc opravdu udělá. Ono totiž nestačí jen chtít, ale mít i někoho, komu záleží na výsledku stejně tak jako nám. Pak se ledy hnou a věci spějí ke zdárnému konci. K němu dojdeme časem také, jen teď to ještě chvíli potrvá. Nevadí, i cesta je někdy cílem!
Za něčím s něčím, konečně fičím...
Žádné komentáře:
Okomentovat