Polévky v sáčku, instantní knedlíky, pizza do mikrovlnky, rozpustná káva, čáj v prášku. Rychle použít, ihned servírovat, na nic nečekat, pořád se hnát. Dál a dál, čím dál, tím rychleji se někam řítit. Kam, když ani sami nevíme, kde to je? Hlavně co nejrychleji dosáhnout to, co vím, že musím vyřešiř a netuším, kde to mám hledat! A pak se v tom vyznej. Kam dal čert hlavu, kde zanechali zedníci díru? Je to hned, je to rychlé, je to dobré? Kam se tak ženeme, proč žijeme tak, že bez rychlsti umíráme strachem, že všechno nestihneme? Stres na nás číhá na každém kroku, proto zrychlujeme a život se mění v jednu velkou, rozmazanou čáru. Má potom život smysl? V rychlsti totiž ztrácíme vztah ke všemu, k milým, k duchovním, k hodnotám, ke každému. Zrychlujeme se, málo si povídáme a jen se míjíme na místech málo obvyklých. Zkusme se zastavit, zkusme si vydechnout, zkusme být tady a teď! Život nám neuteče a problémy taky ne...
Zpomalit, vydechnout krásy si prohlédnout!
Žádné komentáře:
Okomentovat