Prostor, něco tak obvyklého kolem nás a přesto tak neobyčejného. Jen při pohledu na osobní prostor zjistíme, kolik drobností jej skládá, jak mnoho vlivů na něj působí a co všechno s ním souvisí. Prostor je něčím mimo nás a zároveň velmi důležitá součást našeho života. Žijeme s někým, pro nějaký cíl a ve vymezeném prostoru, který obýváme, ve kterém se radujeme, milujeme, zlobíme i smutníme. Vnitřní dimense jsou plně v harmonii s vnějším prostředím a vytváří základnu pro jeho změny. To, co je ukryto v nás, ovlivňuje to, co máme kolem sebe. Cítit se někde dobře znamená nejen být vnitřně vyrovnaná se situací, ale také pozitivně vnímat prostor, ve kterém jsem. Pokud to bude území dětského pokojíčku, plného plyšvých hraček, pak mě jistě přepadně pěkně plyšová nálada. Pokud ovšem budu někde v prostoru hlučné továrny, pak bude mojí vnitřní touhou utéct, schovat se a zavřít myšlenky i vnitřní já do nejkrajnější části duše, kter je krásně vymalováno. Všude veselá zvířátka, vůně květin a příjemná hudba. Docela dobře chápeme nutnost budovat si příjemné vnitřní prostředí, jako podpůrný prvek našeho rozvoje. Ovšem otázka nastane ve chvíli, kdy toto uděláme i v dimensi vnějšího prostoru. Uzpůsbíme si pracovní stůl, vyvěsíme obrázky, doplníme květinami. Nejsou to jen zbytečnosti pro lapání prachu, je to proces rozvoje další úrovně našeho spojení se světem. V takto útulném prostředí je sympatická každá práce.
Řád v každé dimensi i vlastním prostoru a k tomu pokoru pro celý dnešní den!
Žádné komentáře:
Okomentovat