Vpisují se nám do tváří, zaznamenáváme je do duše, glosujeme myšlenky a věříme, že část významnosti zůstane v naší hlavě. Jsou věci, které nezapomeneme a budou stále vepsány inkoustem života do našich myslí. Ale mnohé z dějů nás samotných nezáměrně vypouštíme a potom těžko vzpomínáme. Snad proto nás už od nepaměti doprovází papír i tužka, které můžeme využít pro zazmanenání všeho, co by mohlo být zapomenuto. Papír unese skoro vše a vhodným poskytovatelem prostoru pro naše vzpomínky. Pomáhá paměti, tříbí myšlenky a poskytuje útočiště pro vše, co nedokážeme vyjádřit. Je snahou zanechat stopu po našem malém, obyčejném životě, abychom mohli mít pocit, že to nebylo jen bezcílné toulání se světem života, ale smysluplný život plný všeho a všech. Vpisujme, zachycujme, komentujme a vysvětlujme vše, na čem stojí náš život. Uhlečíme tak své paměti ve stáří a připravíme přehled o našem žití následujícím generacím. I po nás zůstává jedinečná stopa, která by mohla být zapomenuta. Proto se snažme, aby tomu tak nebylo a něco po nás zůstalo našim následovníkům.
Pro svět jsem byl ničím, pro svou rodinu něčím...
Žádné komentáře:
Okomentovat