Hraji si se slovy, přemítám nad jejich výzamem. Procházím kolem, píšu si slovíčka. V duchu si přehrávám nuance řeči. Stačí jen malinko pozměnit písmeno a máme zcela jiný význam. Říkám si říkánky, skládám je ze slov a pokouším se pochopit důsledky obsahu. Přesto jsou taková slova, která významně ovlivňují člověka. Vnímání se otevírá, nabírá nové síly a aktivuje mnohé netušené stránky života. Nebo naopak utlumuje a vysává životní sílu či optimismus. Člověk se podvědomě snaží zachytit sílu slova i myšlenky, hladí a laská slova krásná, pamatuje na údernost škodlivých slov. Slova dokáží ranit, umí pohladit, jsou náladou, zvukem i milým překvapením. Některé zvuky vyvolávají představy o činnostech, které je doprovází. Jindy je potřeba jisté důmyslnosti, abychom pochopili, co se děje, kde se děje a proč se děje. Slova jsou jaké peříčka, jemná, kouzelná i laskající naši duši. Je v nich ukrytá životní síla a dlouhověkost myšlenek předchozích generací. Jedna se opakují a jiná jsou spojena pouze s těmi, kdo je používali... Dále zanikají a stávají se propojením lásky, otevřenosti, starosti i duchaplnosti těch, kdo je užívali. Ať už jsou to naše jména, přezdívky, milá oslovení či intonace. Je to něco, co má svou sílu i váhu a je potřeba se jí nechat laskat, řídit, spojovat i chápat její rozsah i dosah! Važme slova, vyjadřujme to, co je nutné, vždyť platí, že mluvit mnoho je jedna věc, mluvit dobře druhá...
Důmyslně volená slova a přiměřené činy po celý den!
Žádné komentáře:
Okomentovat