Je to již několik týdnů, kdy se na nás valí kolony běženců. Představitelé vlád, politické špičky, ale i obyčejní občané vyjadřují svůj postoj k uprchlické krizi. Možná naivně, čistě teoreticky, přesto s žádným prvkem spekulace se odvažujeme hodnotit a kritizovat, či obhajovat něco, co málokdo zažil, dovede si představit a je schopen řešit. Vyjdeme-li ze zpráv poskytovaných médii, nabydeme dojmu, že běženci jdou pouze za vidinou lepšího světa, obživy a úrovně životních podmínek. Ve své podstatě odhlížíme od toho nejzásadnějšího, a tím je, že jsou to lidské bytosti, zmítané politickými, ekonomickými, společenskými i kulturními procesy vlastního lidského společenství. Lidé s jistou úrovní vzdělání, obecným rozhledem, uzávající vlastní individuální hodnoty kultury, společnosti i pospolitosti, které vychází z historických souvislostí vývoje daného společenství. Protože my sami jsme byli vychováni a vzdělávání v jiném rozsahu a rozmezí, můžeme pociťovat přirozenou obavu z něčeho, co nám není známé, co dostatečně nechápeme a neumíme dát do souvislostí. Není však naší povinností, a vlastně i součástí vzdělání, učit se objevovat druhé, chápat rozmanitost lidského druhu a umět se vyrovnat s odlišností? Neměly by současné otázky spíše směrovat k nové identitě každého z nás? Kdy překonáme naše individuální zvyklosti a zdůrazníme to, co máme jako lidé společné... Budeme usilovat o dosažení lepšího světa, pomocí společných cílů a úkolů. Jen tak budeme schopni, my dospělí, ukázat mladé generaci to, jak žít společně a jak žít s ostatními. Do života důležitý princip a výborná zásada!
Žijme v protikladech a učme se je využívat ku prospěchu jednotlivce i celé společnosti...
Žádné komentáře:
Okomentovat