Kousací

Koušu, koušeš, koušeme,
velku radost neseme.
Sobota je před námi,
všude budem vítáni!

Slunce, svítí,
vzduch se třpytí.
Ptáci pějí,
zvířátka se smějí.

Sobota i neděle,
zvou ná rychle z postele!
Zvou nás dělat legraci,
vždyť je přece kousací...

Den plný kousacích kousků všem...

Neklidná

Obyčejný pátek, jen úplně jiný. Přemýšlím nad doznívajícími sny a těžko hledám slova pro prožité noční dobrodružství. Mozek pracoval na plné obrátky a tělo běhalo po horách. Odpočinek nedorazil a snad proto se cítím unavenější, než včera pře spaním. Je to zvláštní, jak funguje lidské tělo a hlavně mozek. Psychika se neumí zastavit a jede svůj zaběhnutý rytmus ve dne i v noci. Netuším, zda je to správně, či zda by mělo nastat období klidu. Vím jen, že hlava i tělo by měl odpočívat, nabírat správnou energii, pro své další fungování. Ještě že existují i jiné možnosti odpočinku, byť aktivní a plné práce. Moc se na ně těším a věřím, že ty mi pomohou. Vynahradí ztracenou noční energii a pomohou k nalezení klidu a rovnováhy!

Klidnou mysl a odpočinuté tělo všem...

Úcta k životu...

Úcta, obyčejné slovo, s neobyčejnou náplní. Úcta je základem života dobrého člověka. Je tím, co poměřuje a váží velikost člověka v jeho lidskosti, čestnosti a poctivosti. Platí od nepaměti a je zachovávána i v dnešních dnech. Jen stále méně a s mnohem větší námahou Žít ve světě plném blahobytu, výdobytků moderní doby, s nejasnou morálkou a být ctnostný. Mít a zachovávat úctu ke každému živému tvoru a chovat se k jiným s úctou a otevřeností. Lehká slova, těžké činy! Přesto je život a člověk posvátnou veličinou, které si musíme vážit a musíme jej uctívat. Teprve pak se můžeme dostat na vyšší úroveň a povznést sebe i svůj život na jeho skutečnou hodnotu. Vždyť hluboká úcta a pochopení pro druhé jsou základem, na němž každýdobrý člověk staví svůj život a přijímá ho jako dar, který mu byl dán. Dar, který je potřeba ctít, milovat, vážit si jej a sdílet tuto velkou úctu s dalšími lidmi. Čím víc budeme ctít, tím víc bude náš život bohatší, šťastnější, otevřenější a naplněný láskou i bohatstvím ducha. Jen život naplněný úctou je životem skutečně prožitým!

S úctou a slušností za láskou a radostí...

Jubilejní

Každý den je krásný a poskytuje řadu možností, jak oslavovat. Jednou je to nádherné probuzení, jindy narozeninový den a pak milý pocit z usmívajících se kluků. Den jako vymalovaný, probouzí se a nutká k oslavě. Slavit každý den, být vděčný za každé nové ráno a vědět, že zítra přijde další den, s mnoha novými možnostmi. Dny běží a jsou stvořeny k malým vítězstvím a porážkám. Přesto jsou tady a milé uvědomit si, co všechno mohu slavit. Dnes například už tisící publikovanou myšlenku, která nahlíží do duše a dává tušit, co prožíváme, co děláme, jak vnímáme a chápeme svět. Je to nedokončený příběh, který dnes slaví svůj malý předěl a snad proto je tak významný. Znamená každodenní dokončení práce, vhodou formulaci myšlenek a otevření se světu, lidem i prostředí. Je to posun ve výdrži, trpělivosti i tajné snaze porozumět každému aspektu života i světa. Je to malý krok pro tělo, ale obrovský skok pro duši. Povznáší, naplňuje, soustřeďuje, formuluje a rozkvétá, jako jarní příroda i celý okolní svět...

Oslavme den a mějme se krásně i šťasně jen!

Stěžovací

Myšlení je složitý proces, probíhající v mysli člvěka. Nelze jej změnit, nelze jej nahradit, je možné jej usměrnit a vylepšovat. Jednou z možných cest je cesta bez stížností. Cesta vděčnosti a radosti z toho, co máme, co je nám vlastní a na co je možné být hrdý. Cesta radosti z toho co vlastníme, co je nám vlastní a co je důležité v našem životě. Sám pocit vděčnosti přináší skutečnou radost, podstatný prvek rozvoje člověka a osvobození. Každý den máme řadu příležitostí, za které můžeme a musíme být vděční. Jen si je uvědomit a nepodlehnout pocitu marnosti, že jiný má víc a já nic. To je cesta do zatracení, která nikam nevede a přesto vypadá tak lákavě. Mnohem krásnější je cesta poděkování, vdečnosti a radostného úžasu za vše, co nám bylo dáno a co máme. Být vdečný je mnohem jednodušší, než hledat důvody, proč si stěžovat. Být vdečný je radostným pocitem i naplněním duše krásou z drobností a malých radostí. Proto buďme vdečni, že jsme, že máme a hlavně, že víme...

Den začínej poděkováním, nikoliv prosbou!

Zvyklostní

Člověk je jádrem i nástrojem zvyku. Vytváříme si určité návyky, aniž si uvědomujeme, že ty nás budou doprovázet v průběhu celého života. Zvyky jsou částí našeho myšlení a vytvářejí neviditelnou nit s postoji a činnostmi. Na začátku jsou jen tenkou čárkou, ale opakováním se stávají tlustou linkou, spojující nás s jistou činností. Každé ráno vstáváme, nachystáme si léky, uvaříme káv, posbíráme prádlo, usteleme postele, probudíme děti, uděláme snídani a svačiny, rychle se nasnídáme, oblečeme a vyrážíme na cestu do práce a do školy. Každé ráno je stejné a kotevní linky vytvořily pevný řetěz mezi činnostmi a zvyky, jakými je provádíme. Se zvyky a návyky se nerodíme. Učíme se je stejně, jako se učíme mluvit, chodit či zaujímat postoje. Rozvíjejí se postupem času a opakováním se posilují. Zvykům neunikneme, je ovšem nutné o nich přemýšlet, neboť mohou působit v náš prospěch i neprospěch. Proto vnímejme zvyky, vyhýbejme se zlozvykům a využívejme sílu pozitivních návyků pro život, pro svět i pro sebe!

Zvyky a návyky, bez velké muziky a hlavně žádné zlozvyky...

Dobrozdání

Chceš- li vědět, co si o Tobě lidé myslí, nenajdeš to napsané na jejich čelech. Většinou Ti to ani neřeknou do očí, ale intrikují. Pohladí Tvé ego, zalichotí a v závětří poslechu vyřknou mnoho zlých slov. Je těžké udržet se a nesoudit, nehodnotit a nedávat svou kritiku najevo. Nelze nekomentovat stav věcí, který je jiný, než si sami představujeme. A přesto, když člověka soudíme, nemáme čas jej poznat. A právě v tom, je chyba veškerého ašeho bytí. Soudíme, kritizujeme a ani nevíme, kdo je náš protivník. Nemá on snad také svá bolavá místa a nepříjemné sousedy? Není on v podstatě stejný jako my? Když se nad tím zamyslíme, mnohdy zjistíme, že soudíme něco, co nám nepřísluší a hledáme to, co už dávno máme. Stačí se jen dívat, být vnámavý a zjistit, že i bez kritiky, lze dosáhnout úspěchu. Stačí jen chtít, dávat se a žít z toho, co život přináší!

Den, plný radostí a smíchu, jen!