Pilná jako včelička,
hodná je to holčička.
Nefňuká a nebrečí,
vše udělá a bez řečí...
Co na tom, že už je
jí víc než půl století?
Však mě bude brzy
osmdesát vzápětí!
Tak co bych si neřekla
dceři o pomoc,
když na mě je toho už
beztak pořád moc!
A co já, která to musím
udělat?
Chodit do práce, zvládat
rodinu a k tomu se i smát?
Je to asi úděl mojí generace,
že musíme pracovat a žít
celkem bez dechu a bez
legrace...
Odpočinku si možná užijem,
pokud se ho na stáří
snad i dožijem!
Tak nezoufej a hodná buď,
vždyť ty jsi silná a svou
sílu zase probuď...
Pro sílu jít, s klidem žít!
Žádné komentáře:
Okomentovat