Vidím, že pomalu vystupuji ze svého stínu a zajetých kolejí. Pomalu nabírám dech a stavím se pevně do skutečností, které prožívám. Nezměním to, co už se stalo, ale mohu změnit vlastní nazírání a postoj k situaci, kterou to vyvolalo. Vím, že mám jisté zkušenosti, znalosti, dovednosti a návyky, které mě oprostí od stálého bytí v pozici oběti. Vnášejí nejistotu do srdce a dávají poznat skutečné hodnotě života. Člověk nemůže být stále v područí smutku, nedostatečnosti a obětování se, protože to přináší jen pocity zklamání. Je příjemné zažít radost, veselí, uznání, vděčnost a čas soustředit se na to, co je důležité. Nejsou to pořád ty stejné kroky a ta stejná slova, ale možnost jít dál, hlouběji a blíž svému poznání i srdci!
Obnova není nikdy hotová...
Žádné komentáře:
Okomentovat