Myšlení je složitý proces, probíhající v mysli člvěka. Nelze jej změnit, nelze jej nahradit, je možné jej usměrnit a vylepšovat. Jednou z možných cest je cesta bez stížností. Cesta vděčnosti a radosti z toho, co máme, co je nám vlastní a na co je možné být hrdý. Cesta radosti z toho co vlastníme, co je nám vlastní a co je důležité v našem životě. Sám pocit vděčnosti přináší skutečnou radost, podstatný prvek rozvoje člověka a osvobození. Každý den máme řadu příležitostí, za které můžeme a musíme být vděční. Jen si je uvědomit a nepodlehnout pocitu marnosti, že jiný má víc a já nic. To je cesta do zatracení, která nikam nevede a přesto vypadá tak lákavě. Mnohem krásnější je cesta poděkování, vdečnosti a radostného úžasu za vše, co nám bylo dáno a co máme. Být vdečný je mnohem jednodušší, než hledat důvody, proč si stěžovat. Být vdečný je radostným pocitem i naplněním duše krásou z drobností a malých radostí. Proto buďme vdečni, že jsme, že máme a hlavně, že víme...
Den začínej poděkováním, nikoliv prosbou!
Žádné komentáře:
Okomentovat