Každé ráno se probouzet
pohledem na Tvou tvář.
Každý večer vědět,
že ač nemáš svatozář.
Jsi středobodem mého
života.
Bez Tebe bych byla
duše vhozená do
robota...
Spolu tvoříme silnou
dvojku,
co ustojí každý vichr
i rozbitou
spojku.
Už třicet let si kryjeme
záda a za to jsem moc ráda!
Je totiž moc dobré vědět,
že člověk si může jen tak
sedět a
nemusí se vůbec bát,
že bude sám večer
usínat!
Vědomí společného souznění,
se snad hned tak nezmění
a my se vždycky budeme
spolu držet za ruce,
ať bude jaro, nebo
budeme slavit Vánoce.
Spolu stárnout, pelichat,
ale i tak mě snad budeš
mít rád!
Děkuji za společné dny a těším se na další, nové spolenčně splněné sny!
Žádné komentáře:
Okomentovat