Rozvaha, klidné promýšlení a postupné sestavování věcí, které opravdu potřebujeme. I tak nějak může vypadat sobotní den, v podání tříčlenného kolektivu. Co si vezmu na sebe, kam v tom vyrazím a jak v tom vypadám? Inu, oblečení, do města a normálně. I tyto strohé odpovědi padají na dlouhé otázky, které rychlostí blesku přecházejí od jednoho k druhému. Pravé letní šílenství přichází a i slunečné počasí a horko nás v tom přesvědčují. Nebojme se přiznat si, co všichni musíme. Někdo to rád horké a jiný studené. Jeden by vyrazil na hory a druhý k moři. A nakonec se shodneme, že nejlepší do bude zůstat tam, kde právě jsme a užívat si klidného a ničím nerušeného sobotního večera. A že tam venku je něco, co je potřeba prožít? Nevadí, my se jistě zabavíme, k tomu si i něco rozbalíme a rozhodně se dobře pobavíme...
Stačí jen chtít a člověk to všechno může mít!
sobota 21. července 2018
pátek 20. července 2018
Setrvávaná
Toto pěkně začíná. Ještě jsme ani nevyjeli a už abychom se třásli strachem, co nás čeká? Poslední zprávy ukazují, jak fatalní následky mohou mít přívalové deště, které přijdou neplánovaně a náhle zaskočí každého. A v horách, tam je to ještě horší, neboť síla přírodních živlů je tam ještě více nespoutaná, než v běžných výškách. Ano, nemá cenu předjímat a bát se něčeho, co možná ani nenastane. Ale dnes si říkám, že tohle asi nečekal nikdo. Zatím nechávám hlavu v oblacích a maluju si jen příjemnosti. No a ono se uvidí, co všechno se nakonec vyjeví. Zda to bude normální, abnormální či čiré zklamání. Nebo možná překvapivé shledání s tím, co jsme ani nečekali. Uvidíme, v tuto chvíli budeme dělat, jako by se nás to netýkalo a pokusíme se uzavřít všechno negativní do bubliny. Tu uschováme hluboko v sobě a až se vrátíme, budeme chytřejší...
Neboj se teď, naplno jeď!
Neboj se teď, naplno jeď!
čtvrtek 19. července 2018
Čarokrásná
Překvapení, to se vždycky cení. A přitom na tom nic moc není. Stačí jen drobnosti, které udělají radost a život je hned krásnější. Jeden malý úsměv, drobná pomoc, připravená ruka s nabídkou a vřelým obětím. Někdy stačí jen jeden pohled na krásného, malého, milého a ještě k tomu huňatého pejska. Jindy zase pouhé pohlazení a počenichání si společně, radostně, bezpečně, báječně. To jsou ty krásné chvílem na které čekáme, které milujeme, které chceme prožívat stále znovu a znovu. Nejraději bychom zastavili čas a koupali se v jasu dní, které přinášejí neobvyklost i radost z obyčejného dne. I takové mohou být dny před dovolenou, které mnohdy přinášejí jen stres, nahromaděné úkoly a povinnosti. Jen kdyby takovýchto dní bylo víc...
Čarokrásný den, s milými muži jen!
Čarokrásný den, s milými muži jen!
středa 18. července 2018
Pršavá
Od rána venku prší a mě se vrací vzpomínky. Taky takto pršelo, bez přestávky, stále dokola, jen víc a víc. Voda v řece pomalu stoupala a nebe bylo jako neuzavřené. Velké množství vody se kumulovalo v nádržích i přehradách. Nikdo nic nepředpokládal a pak to přišlo. Voda se převalila přes vrchní část břehů, stále jí přibývalo a ještě jednou a ještě víc... Pořád jsme čekali, že se něco stane a stalo se! Voda protrhla hráz, voda byla nahoře, dole, vpravo, vlevo, všude jen samá voda. Nikde žádná pomoc, žádné varování a jen zmar, nepořádek, bahno i velký strach. Povodeň ničila majetek, životy, odplavovala všechno dobré a zanechávala jen zkázu mezi námi. Co stálo, už nebylo a co nebylo, mohlo najednou být. Neznámí se rozhodli pomáhat a lidé si byli blíž. Tak jako nikdy před tím, tak jako před deštěm i dlouho po něm. Doufám jen, že déšť přestane a nic nenastane.
Prší a prší, déšť už srší!
Prší a prší, déšť už srší!
úterý 17. července 2018
Dokázaná
Jet od rána a naplno, to je krédo celé mé bytosti. Někdy otevřu oči a mám pocit, že tohle předsevzetí bude muset vzít za své. Nevím, zda je to věkem, nebo stále delší potřebou spánku, ale nějak mi to ranní vstávání nedělá dobře. Musím s námořnickou rozvahou přesně rozmyslet jednotlivé kroky a pak pomalu vstanout. Zamířit do kuchyně, připravit kávu, nasát její vůni a pořádně otevřít oči. Teprve poté může začít nový den. S dobrou snídaní, příjemnou knihou a typickou vůní kávových zrn. Pak mě čekají ty pravé rozjezdy pro hvězdy, kdy naskočím do každodenního kolotoče rutiny i neobvyklých úkolů. A než se naději, je tady poledne a s ním nejkrásnější část dne, oběd. Co to bude dneska? Něco jiného, než včera a rozhodně něco, nač mám chuť. A že nejsem vybíravá, bude to jistě výtečná dobrota, kterou si vychutnám. Pak už hurá d další práce a za chvilku popoběhnu domů. Tam na mě čekají a taky mě vítají, i když se mnohdy netěší na úkoly či povinnosti. Přes ty se společně přenesem a zavládne klid, pohoda i večerní brumendo. Čajové, chlebové, mrkvové či masové, ale naše. A co pak? Pak už nic, jen ulehnout do peřin a snít si své sny o cestách a milých bytostech...
Sni dokud můžeš, žij naplno dokud zvládneš!
Sni dokud můžeš, žij naplno dokud zvládneš!
pondělí 16. července 2018
Pídivá
Otázka stíhá otázku,
co visí myšce na ocásku?
Kam se ukládá slunce ke spánku?
Kde koupíme dobrou smetánku?
Kdyby tak svět byl jen dětským dnem,
bylo by každému jasné jen,
že není nutno být chytrým až za uši,
neb trošička bláznovstí všem sluší.
Jak by řekl moudrý pán,
jednou jsi hloupý a podruhé kmán.
Stačí jen číst si a vnímat svět,
pak budeš chytřejší brachu, hned.
Otevřeš oči a dostaneš nápad,
jak všecičko kolem sebe chápat.
Od podlahy až ke stropu,
projdeš pak celou Evropu.
Doma se zdržíš a pak půjdeš dál,
aby tvé znalosti dobyly sál.
My tady zůstanem, počkáme na Tebe,
snad se zas potkáme, s pohledem na nebe.
Tam slunce zapadne, tam měsíc rozzáří,
světýlka, hvězdičky, jak na mém polštáři.
Díky Ti za všechno, díky Ti moc,
přírodou půjdu si pro svou pomoc!
Neboj se otázek, odpověď najdi, když tak si kousíček do lesa zajdi...
co visí myšce na ocásku?
Kam se ukládá slunce ke spánku?
Kde koupíme dobrou smetánku?
Kdyby tak svět byl jen dětským dnem,
bylo by každému jasné jen,
že není nutno být chytrým až za uši,
neb trošička bláznovstí všem sluší.
Jak by řekl moudrý pán,
jednou jsi hloupý a podruhé kmán.
Stačí jen číst si a vnímat svět,
pak budeš chytřejší brachu, hned.
Otevřeš oči a dostaneš nápad,
jak všecičko kolem sebe chápat.
Od podlahy až ke stropu,
projdeš pak celou Evropu.
Doma se zdržíš a pak půjdeš dál,
aby tvé znalosti dobyly sál.
My tady zůstanem, počkáme na Tebe,
snad se zas potkáme, s pohledem na nebe.
Tam slunce zapadne, tam měsíc rozzáří,
světýlka, hvězdičky, jak na mém polštáři.
Díky Ti za všechno, díky Ti moc,
přírodou půjdu si pro svou pomoc!
Neboj se otázek, odpověď najdi, když tak si kousíček do lesa zajdi...
neděle 15. července 2018
Družnostní
Partnerství, tak jednoduché a přitom tolik složité. Nelze spočítat chytré rady, jak být s partnerem šťastný a jak na partnerství pracovat. Každý má svůj soukromý recept na štěstí, který si chrání a je předáván z generce na generaci. Jedni radí bezpodmínečnou lásku, druzí upřednostňují spolehlivost a vzájemné souznění a další zase živočišnou přitažlivost, s duchovním prolnutím. Ať tak či tak, být partnerem není vůbec jednoduchá záležitost. Člověk si musí uvědomovat sám sebe, aby dokázal hodnotit svůj protějšek. Je důležité, aby chápal i drobné odstíny každodennosti, stejně jako výjimečné záchvěvy odchylující se ze dne na den. Jedná se o pestrou směsici a všehochuť nálad, rysů a charakterist, které máme každý z nás. Jsme zároveň jedinečnými i stejnými a jen při pohledu na onu směsici stavů, lze vytvořit pevné, trvalé a láskyplně fungující partnerství. V tom je jeho síla, energie i klid, pro každého z partnerů...
Věrnost, láska, přátelství, v tom je silné partnerství!
Věrnost, láska, přátelství, v tom je silné partnerství!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)