Grilovací

Grilovací sezóna už pomalu končí a u nás ještě ani nezačala. Proto bude dnes ve znamení pobytu ve volné přírodě a letního grilování. Nejsem si totiž jistá, zda bychom se jinak k této letní zábavě ještě letos dostali. Proto už je nachystané maso, zelenina se chladí v lednici a možná bude i něco lákavého k pití. Těším se jako malá, že si užijeme klidné odpoledne se svými kluky a rodiči. Hurá, budu je mít jen pro sebe a ještě si užiju grilování. Nádherné vyhlídky, na příjemnou neděli, která bude jen o nás!

Klidný den plný duševní i tělesné potravy všem...

Poklidná

Užívám si poklidné sobotní ráno, sluníčko krásné svítí a zdá se, že bude příjemný podzimní den. Sice jetě nevím, co s načatou sobotou, ale už teď vím, že bude poklidná. Nějak to člověka na sklonku týdne táhne k tomu vypnout, odpočinou, odreagovat se od běžných pracovních povinností. Doufám, že i já budu mít štěstí a podaří se mi strávit část dne pouhým poklidným pozorováním toho, jak věci samy jdou. A věřte, ony opravdu samy jdou! Není nutné neustále dohlížet, kontrolovat, zaskakovat, přizvukovat, či jinak pomáhat. Někdy se věci stanou, tak jak se stát mají a naše přítomnost či nepřítomnost na tom nic nezmění. Proto si užívejte poklidného dne, po celotýdenním koloběhu si jej určitě zasloužíme!

Sobotu jako vymalovanou všem...

Proměna

 Od malička slýchávám, že změna je život. Dosud jsem si nezvykla na fakt, že věci se mění, jako obnošené ponožky. Existovala, až do dnešního dne, místa, která se po léta neměnila. Součástí bylo neměnné prostředí i obsah. Dnes už tomu tak není, můj veřejný azyl vzali do rukou jiní a změnili je k nepoznání. Změna vlastní podoby mi tolik nevadí, na šedou barvu se zvyknout dá. Ale aby se knihkupectví proměnilo v prodejnu knih i spotřebního zboží, tak to opravdu nepřekonám. Jsem dlouholetou a aktivně nakupující knižní příznivkyní. Knihy nejsou jen mojí zálibou, ale i pracovní náplní. Proto oblíbené knihkupectví vnímám jako svůj osobní prostor, který mě vždycky vítá typickou vůní knih. Je to místo klidu, odpočinku, radosti z nových i starších knih, které si lidé chodí prohlížet, zajímat se, číst! Ale spotřební zboží, hrnečky, vázičky, misky a jiné zboží přeci ke knihám nepatří! Kladu si tedy otázku, co se stalo s knihami? Co se stalo s dobrým knižním vkusem lidí, kteří knihy nabízí čtenářům? Kdo vlastně prodává knihy - autor, sama kniha, distributor, prodejce, knihkupec? Nestanou se za chvíli knihy pouze drobným "nechtěným" přívažkem jiného spotřebního zboží? Za sebe doufám, že nikoliv a odpovědní pochopí, že knihy mají také svou kulturu prodeje! Specifickou, voňavou, tichou, radostnou i tajemnou zároveň...

Knihy knihám a jejím čtenářům!

Jménování

Každý máme své jméno, něco pro nás znamená, něco nás s ním spojuje. Už jako dítě jsem přemýšlela nad tím, jak rodiče určují jména svých dětí. Pokaždé jsem se ptala, proč zrovna já musím mít tak neobvyklé jméno? V dospívání jsem často pátrala po jiné dívce, slečně či ženě, která by se jmenovala jako já. Bohužel jsem nebyla úspěšná a docela jsem si přála jmenovat se tak nějak normálně, obyčejně. Uběhlo pár let, já jsem dnes ve věku rodiče a jsem hrdá na to, že mé jméno je neobvyklé. Minimálně proto, že si mě všichni zapamatují a jsem díky tomu vyjímečná. To co se mi jako malé holce zdálo nepříjemné, už dnes beru jako svou raritu. Chráním si ji a cením si odvahy mých rodičů, kteří se vzepřeli všem v okolí a zvolili pro mě to neobvyklé jméno! Díky za něj, díky němu jsem i já obyčejně neobyčejná....

Ať žijí Jindřišky a Jindry zvlášť!

Složitá

Složitá a přesto tak jednoduchá jsou lidská rozhodnutí. To nad čím si lámeme hlavu několik dnů či let je rozklíčováno během pár vteřin. To co nepromýšlíme se komplikuje a vyžaduje nová, a ještě složitější rozhodnutí. Kdo ale může vědět, jak je to doopravdy? Jak se zachovat ve chvílích, která vyžadují rychlá i správná rozhodnutí? A jsou vždy přesná? Asi kdybychom měli na vše čas, promýšleli různé aspekty našich životů, tak bychom nedělali chyby. Ale také bychom ničeho nedosáhli, protože bychom byli pořád na začátku. Ono je asi velmi důležité umět se v pravou chvíli dobře dozhodnout a pak si za svým rozhodnutím stát. Ať je jakkoli složité, komplikované či komplexní, je svobodné a v tu chvíli to nejlepší!

Správná rozhodnutí a prostá vysvětlení všem...

Upřímná

Upřímnost - zase jedna vlastnost, která mi dost komplikuje život. Jak někomu sdělit, neublížit a přesto zůstat čestný k sobě i druhému? Jde vůbec skloubit přímost, přímočarost, otevřenost, opravdovost i bezelstnost? Může být v dnešním světě člověk úpřímný? Nebo se pohybujeme světem, hrajeme naše určené role a snažíme se jím dostát co nejlépe! Nevím a přesto vím, že moje upřímnost mě už stála mnohá zaváhání, řadu trapných i nepřímých závěrů. Je těžké žít, natožpak být a ještě něco ctít! Snad jednou pochopím i já, že taktikou a správnými vztahy lze dosáhnout více, něž upřímným slovem a otevřenou reakcí.

Přímý pohled do nepřímé reality pro každého opravdového človíčka...

Roční

Nechce se mi ani věřit, jak rychle se otočil rok. Dnes je tomu právě jeden rok, co jsem si vzala za cíl, pro každičký den napsat krátký vzkaz. Zastavení, zamyšlení, osobní zhodnocení, pohled na život a na svět. A podařilo se! Ne vždy to bylo jednoduché, ne vždy bylo o čem psát, ne vždy jsem měla dostatek inspirace. Přesto se to podařilo, někdy víc, někdy míň, ale je to tu. Jsem na sebe ohromně pyšná, jak jsem to zvládla a do budoucna si dávám slib, že nepřestanu a půjdu dál. Ono takové malé psaní, tedy když se pak spojí do jednoho celku, nejen že dává tušit cosi o člověku, ale také vytvoří rozsáhlejší text. Jen jej učesat, doupravit a hurá s ním ke čtenářům... Pro tuto chvíli se ovšem budu držet svého předsevzetí, každý den zachytit jednu z vlastních myšlenek, a co z toho bude dál, tak to se uvidí.

Ještě jednou vše nejlepší, hodně dobrých nápadů a klidného psaní i do budnoucna!