Od malička slýchávám, že změna je život. Dosud jsem si nezvykla na fakt, že věci se mění, jako obnošené ponožky. Existovala, až do dnešního dne, místa, která se po léta neměnila. Součástí bylo neměnné prostředí i obsah. Dnes už tomu tak není, můj veřejný azyl vzali do rukou jiní a změnili je k nepoznání. Změna vlastní podoby mi tolik nevadí, na šedou barvu se zvyknout dá. Ale aby se knihkupectví proměnilo v prodejnu knih i spotřebního zboží, tak to opravdu nepřekonám. Jsem dlouholetou a aktivně nakupující knižní příznivkyní. Knihy nejsou jen mojí zálibou, ale i pracovní náplní. Proto oblíbené knihkupectví vnímám jako svůj osobní prostor, který mě vždycky vítá typickou vůní knih. Je to místo klidu, odpočinku, radosti z nových i starších knih, které si lidé chodí prohlížet, zajímat se, číst! Ale spotřební zboží, hrnečky, vázičky, misky a jiné zboží přeci ke knihám nepatří! Kladu si tedy otázku, co se stalo s knihami? Co se stalo s dobrým knižním vkusem lidí, kteří knihy nabízí čtenářům? Kdo vlastně prodává knihy - autor, sama kniha, distributor, prodejce, knihkupec? Nestanou se za chvíli knihy pouze drobným "nechtěným" přívažkem jiného spotřebního zboží? Za sebe doufám, že nikoliv a odpovědní pochopí, že knihy mají také svou kulturu prodeje! Specifickou, voňavou, tichou, radostnou i tajemnou zároveň...
Knihy knihám a jejím čtenářům!
Žádné komentáře:
Okomentovat