Jako použitý mop a nepěkný hadřík, se kterým se všechno vytře. Jako právě vyždímaní utěrka, která ne a ne uschnout. Jako vyčerpaná studna bez dlouhodobého deště. Jako zrnko prachu na poušti, které unáší vítr. Jako kapka v moři, která je nesena příbojem proti skále, Jako žížala vyplavená deštěm. Jako medvěd vyrušený ze zimního spánku. Jako hladový pes žíznící po lásce a dobrodiní. Jako někdo, kdo stojí stále na začátku a přitom ví, že se jeho cdsta pomalu naplňuje. Jako ten, který vědomě chápe, co má dělat a proč, jen nemá dostatek odvahy ke změně. Jako vždy, když se o něco jedná, tu stojím, jako oškubaná slepice pod drobnohledem... Co bude dál? To je ve hvězdách!
Trhej, rvi a škubej, do sebe si rubej...
Žádné komentáře:
Okomentovat