Hranice v divné panice člověk přesahuje. Ani neví, co všechno ho vlastně nabíjí a co ho unavuje. Od pondělí do pátku dny tak rychle běží, že ač by rád každý zůstal rád svěží, únava jej dostihne. Nohy už tak rychle nekmitají a kolikrát se hlavy dokolečka ptají. Je to ještě normální? Mít na sebe nějaké nároky, i když už to tak nejde od ruky. I tak je fajny být v přesahu, i kdy už nejsme občas v dosahu. Nejde to tak rychle do svahu, ale dobré je mít alespoň stále tu stejnou odvahu! Je dobré skákat, hrít si a spolu se radovat, vzájemné věci milovat.
Ač zdá se to teď nemožné, zítra to bude zámožné...
Žádné komentáře:
Okomentovat