Život, pět jednoduchých písmen napsaných na jednom řádku, která znamenají mnoho a nic. Pro jednoho celý svět a pro jiného obracení se za cenností daru, který mu byl dán a pro dalšího nic mu neříkající cosi, které mu protéká mezi prsty, bez většího povšimutí. Všichni žijeme naše životy a ani si neuvědomujeme, že je žijeme, že dýcháme, že chodíme, myslíme, můžeme objevovat tento nádherný svět kolem nás. Že máme možnosti, kterých si ani nevážíme a tím znevažujeme svůj život. Naši existenci poměřujeme s tím, co se třpytí a leskne ve výkladních skříních sociálních sítí, zapomínáme na své kořeny a myslíme si, že jsme ve svých životech lepší. Život je ovšem v těch nejmenších věcech, ranním pohlazení od manžela, hlaholivém smíchu synova hlasu s příchodem z fitcentra, ve společném nedělním obědě, ve škádlení se při vaření Punťovy kávy, nebo sledování filmu. Je v těch nejmenších detailech, které nelze pojmenovat, které člověk cítí a ví, že tohle je život, plnohodnotný, jemu darovaný, se směsicí všeho, co v něm má být! Proto jej berme jako něco výjimečného v jeho každodenní podobě a variabilitě...
Děkuji ti živote za dary jež mi dáváš!
Žádné komentáře:
Okomentovat