Cesta domů není dlouhá,
je to jenom chvilka pouhá.
Kousek sem a kousek tam,
kam se cestou podívám.
Kopce kolem lákají,
klidu duši nedají.
A tak spolu vyrazíme,
Hostýnek si objevíme.
Na vrcholku posedíme,
kofolou se občerstvíme.
Potom hurá na oběd,
který slupnem celkem hned.
Cestou dolů už to víme,
že se realitě postavíme,
pěkně čelem, ja se sluší,
jako že má oslík uši.
Dneska ještě společně,
užijem si báječně,
kouzelné odpoledne,
kdy všechno bude bezedné...
Od zítřka pak zase vítá,
už nás naše realita!
My se ji však nebojíme,
my ji hravě ustojíme!
Díky kluci za společnou krásu, plnou jasu, smíchu i Vašich hlasů....
Žádné komentáře:
Okomentovat